Sluníčko, improvizace, divočina, delší cesty, Tiomila

5(6) slov, která jsou určitě spojená s letošním jarním soustředěním u švédského Örebra.

Proč sluníčko? Protože počasí nám přálo. Svou stabilitou předčilo řidiče, kteří měli na akci původně jet, překonalo autopůjčovny a jejich auta, nechalo za sebou i poskytovatele ubytování či plánovaný program, předstihlo mnoho dalších věcí. Umožnilo nám spát venku při Tiomile, obědvat venku při trénincích, rozpouštělo led a sníh v bažinách, zpříjemňovalo koupání v jezerech i zapalovalo oheň skrze lupu.

Jinak vše procházelo spolehlivou proměnou, z plánování se stala improvizace. Vrcholem bylo zrušení 24 hodin před akcí ubytování pro 50 lidí. Ostatní problémy se ale díky tomuto staly malicherné ;)

1.den - nalodit se v Rostocku

Trocha tetrisu při skládání věcí do aut, vzít tiskárnu kvůli dotisku tréninků, sraz ve Varech i neplánovaná cesta přes Krušné hory, Nejdek. Vše s cílem být na večerním trajektu přes Baltské moře, což se podařilo. 

poznatek č. 1: Na oplocených odpočívadlech si nezaběháš!

poznatek č. 2: Fukary na trajektu luxusně hřejí do zad, jen nesmíš být zrovna za tím z jídelny :D

poznatek č. 3: Mitsubishi Grandis je sedmimístné auto, kterým rozhodně nechceš cestovat v sedmi. Ani sedět v jiném autě za ním při stoupání na trajekt, nefungující ruční brzdě a dýmu z výfuku. Obdiv Járovi, jak tohoto staršího náhradního oře zvládl ukočírovat. 

2. den - cesta na sever

Vylodění v Trelleborgu a dlouhá cesta na sever za znění mnoha interpretů a žánrů. Od Hurvínka, Rychlých šípů v některých autech, přes tvrdší a dynamičtější hudbu v jiných až po klasiky jako je Pavel Řehoř a jeho procítěné songy o jídle. Tam mezi dvěma největšími jezery Švédska, severně od vojenského prostoru, kde zrovna probíhala intenzivní cvičení, se uskutečnil seznamovací Věšák-Sběrač v pěkném skandinávském terénu plném kopečků, kupek, bažin. K večeru jsme dorazili na ubytování - do honosných loveckých chat 20 minut od sebe uprostřed švédské divočiny. Jižní chata měla nespočet společenských místností, okázalý nábytek, lovecké trofeje. Severní byla menší, výbavou “skromnější”, ale uprostřed lesů se saunou a poblíž jezer s molem i loďkou. 

poznatek č. 4:  Je dobré mít někoho namakaného v týmu, třeba když nefungují posilovače, my měli Vláďu, který bravurně zvládal jakékoli točení volantem, takže ani otravná švédská zpomalovací zúžení mu nedělala žádný problém. 

poznatek č. 5: Když máš pocit, že trénink jde všem v pohodě, a nemusíš nikoho hledat, nezvedej hovory z ČR. I z drobných ztracení mohou být “mezinárodně řešené problémy” :D

poznatek č. 6: Míč je zcela zásadní věc. Někteří v podstatě veškerý čas mezi tréninky, jídlem a spaním tráví kopáním. Jediné, co je ještě atraktivnější a co je dokáže odtrhnout od míče, jsou pořádné klacky, větve či jakákoli jiná vegetace od odkvetlé pampelišky po svízel přítulu, prostě to, co se dá efektivně použít proti někomu druhému… :D

(jestli hledáš návod na správné bitky s klacky zhlédni toto video)

3. den - kameny a skály

Neděle patřila skalnatým terénům severozápadně od Örebra, tam kde žije asi 7 vlčích smeček a kde jsme absolvovali dva pěkné tréninky z dílny Aleše R. Dopoledne to byly krátké postupy - řetízek, poctivá rozcvička pod vedením Verči, odpoledne pak hromadné farstované úseky. Na vlka nikdo nenarazil, jen roznašeči vyplašili pár losů.

poznatek č. 7: Na prašných švédských cestách rovnou zapni mlhovky nebo jeď s kilometrovým rozestupem… Před místními “koroptvemi” zpomaluj (nestíhají utéct), pokud tedy nechceš něco na způsob kuřecího… Když už uprostřed pustiny zvěř neskáče do cesty, vlítne tam rovnou dřevařský kamion.. že je jedna hodina v noci nevadí…

4. den - Dlouhé postupy

V pondělí přišli na řadu dlouhé postupy vnitru švédských hvozdů, v okolí překrásných jezer nedaleko Nory. V příkopech podél cest byl ještě sníh, zledovatělé bažiny křupali. Zakreslovali jsme před tréninkem naše plánované postupy a pak je pokoušeli zrealizovat. A dařilo se nám to. Ocitli jsme se v půvabném terénu s typickými bažinami, které slouží jako jasný záchytný bod. Odpoledne jsme se přesunuli do více rovinatého terénu na okruhy postavené Ondrou Vodrážkou. Byl to zase jiný typ terénu, který prověřil hlavně práci s buzolou.

• dlouhé postupy - 3Drerun

poznatek č. 8: Kvalitní zakonzervovaná jídla, co objevil a přivezl Peky, byla ideální na přípravu a chuťově výborná. Když se to prostřídá i s nějakou tou večeří ze severských specialit ala losos, krevety a přidá se zelenina, tak je z toho efektivní jídelníček. U snídaní jasně vedou švédské placky potřené nutelou. Ale ani zdravější věci, třeba Verči ovesná kaše, se rozhodně neztratili.

5. den - výlet

Úterý bylo ve znamení odpočinku. Delší spánek a pak už výlet do největšího města v okolí - Örebra. Byla možnost obdivovat místní zámek, historické centrum města či ochutnávat speciality z různých zemí na místních trzích. K večeru jsme pak měli společnou večeři na jižní chatě, hry a rozbory tréninku z předchozího dne.

poznatek č. 9: V Örebru parkuj zadarmo, kde chceš, stejně nezaplatíš, i kdyby jsi chtěl, protože vše se platí přes místní appku, kterou ale do mobilu nestáhneš. :)

6. den - do vyšších poloh na Klacken

Ve středu jsme vyrazili na 2 h cestu na nejvzdálenější a asi i nejvzhlednější mapu Klacken. To je zhruba jako kdybychom jeli z Plzně na dopolední trénink na Vysočinu, ale 1 až 1,5 hodiny jsme jezdili na tréninky teď ve Švédsku běžně, tak nám to nepřipadalo nikterak zvláštní. Obzvlášť když ve Skandinávii jsou vzdálenosti trochu jiné a ještě jsme bydleli na odlišném místě než bylo původně plánováno a chtěli si dojet do těch nejhezčích lokalit. Dlouhé postupy na Klackenu, které postavil Petr Stehlík, nás provedli už divokým horským lesem s poctivými močály. Oběd jsme stejně jako každý jiný den měli na cestě, buď studený nebo i teplý, když tým pod vedením Reginy, Pekyho a Vládi navařil do hrnce jídlo a izoloval ho, aby zůstalo teplé až do času oběda. Odpoledne jsme cestou zpátky měli krátký hezký kombotech od Ondry Povy na mapě nedaleko letošní Tiomily.

• dlouhé postupy Klacken - 3Drerun

poznatek č. 10: Jestli chceš mít někoho jako trenér za svěřence na soustředění, tak to jsou přesně ti dorostenci, které jsme měli teď na soustředění ve Švédsku. Naprosto samostatní, spolupracující, ochotní, šikovní,... Všechny služby na chatě šlapaly, jak mají, bez problémů. Úplná radost to zažít. Díky jim za to, díky jejich rodičům za tuhle výchovu. Myslím, že kdyby je viděli, tak by na ně mohli být hrdí.. :))

poznatek č. 11: Získáváme nové řidiče. Radim už jezdí skvěle, bez jakýchkoliv problémů, kdekoli. Jirka Donda, který má řidičák čerstvě, s naprostým přehledem, bezpečně. Albert se ještě musí vyjezdit, získat jistotu, nedržet se tak těsně při krajnici, ale i tam potenciál dobrého řidiče je :)

7. den - třífázový čtvrtek

Po dlouhé noci, kdy trenéři stavěli a tiskli další trénink, prali, ždímali a věšeli nevyprané prádlo, když pračka odmítla pozdě večer spolupracovat, přišel na řadu čtvrtek se třemi fázemi.

Tou první byl kolečko na Ukrakolanu (teda Ruskolanu, ale bylo nutné to přejmenovat :D). Ondra Pova postavil hezký trénink se startem na atraktivní vyhlídce. Každý musel roznést nějakou kontrolu, běžet dokola a poté opět sbírat. Kromě vyhlídky, zde bylo i parádní posezení s ohništěm. Ohřálo se či opékalo jídlo a někteří unavení trenéři si odpočinuli, třeba i v houpací síti.

Po obědě jsme se přesunuli okouzlující cestou okolo jezer do malebného městečka Nora, kde jsme absolvovali sprintové okruhy z fialového pera Petra Stehlíka. Bylo nutné řešit nejen městské uličky, ale i uměle zakreslené překážky.

Třetí závěrečnou fází byl hromadný nočák, který byl možná i trochu těžší než tratě na Tiomile, takže ne všem to zvedlo sebevědomí před víkendem, ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti ;)

poznatek č. 12: Vyvaruj se opuštění ostatních, pokud nechceš něco řešit. Nebo klidně opouštěj skupinu podle libosti, ale pak určitě měj někoho jako Tondu, kterej počká až se posadíš a pak ti zvládne s grácií naservírovat všechny problémy, které se během poslední hodiny udály a které je potřeba vyřešit - od nedostatku jídla po problém se zavíráním automatických dveří u auta. Píchlé pneumatiky teda zapomíná uvádět, ale při jejich výměně je součástí podporovacího týmu ;)

8. den - kamenitý middle

Poslední den před Tiomilou byl na programu už jen jeden trénink a to kamenitý middle. Pěkně zamotaná trať od Ondry Vodrážky, luxusní parkování nalezené Martinem, snaha o rybaření, vtipné automobilové zkratky, neustále slunečné počasí. Odpoledne jsme měli tortillové hody, rozbory, saunování, protahování i domlouvání organizačních věcí pro víkendovou Tiomilu.

poznatek č. 13: Ostrováci dokážou být velice kompaktní / skladní, všichni se zvládnou vejít do jednoho auta nebo na jednu postel.

poznatek č. 14: Jídlo zásadně rozděluj na přesný počet porcí, hlavně maso, ale i zeleninu. Jinak se taky může stát, že i přes deset druhů dresinků, kopec zeleniny, několik kilo masa na trenéry a opozdilce z řad fotbalistů a saunistů zbyde jen tortilla se špetkou cibule :D

9. den - Tiomila je tady

Měníme ubytování, někteří se stěhují na celou dobu na Tiomilu, někteří občasně využívají zázemí v nové chatě, hodinu severně od Tiomily. Každopádně většinu času všichni trávíme na shromaždišti Tiomily. Dopoledne startuje dorostenecká (do 16 let) Tiomila, v ní máme 4 štafety. Tratě jsou možná až příliš lehké, ale asi vše přebíjí zážitek z takhle velkých závodů. Odpoledne jsou na řadě naše dva pětičlenné ženské týmy. Holky se mezi mnoha štafetami určitě neztrácejí a některé se ještě vydávají znovu do lesa v noci, aby pomohli složit dvě desetičlenné štafety.

poznatek č. 15: Pokud chceš získat někoho na soustředění, kdo je organizačně velmi schopný, samostatný, praktický, je na něj naprosté spolehnutí a ještě má u toho stále dobrou náladu a nakažlivý smích, tak doporučuju Verču. Tímto děkuji Alešovi, že ji o Velikonocích překecal, aby s námi jela do Švédska :D

10. den - dlouhá noc, která rychle utíká

Noc či den, naše štafety proplouvají švédským terénem, všichni zvládají své úseky. Jestli něco stojí za vypíchnutí, tak je to Šimon Maglia a dlouhá noc v jeho podání. Ale i všichni ostatní můžou být spokojení. Disk “manažerky týmu” Marušky na tom nic nemění :). Regi zajišťuje noční spoj shromaždiště-chata, ostatní řidiči spí kvůli cestě domů. Ráno dobíhají finišmani týmů Radim a Vláďa. Vše zvládnuto, třešničkou na dortu je 79. místo první štafety. Míříme směr jih, na večerní trajekt do Trelleborgu.

11. den - kontrolky svítí, ale frčíme domů

V pondělí ráno přistáváme v Německu, na cestě domů už jen řešíme drobnou záležitost ohledně svítící kontrolky závady motoru, ale ta se nakonec ukazuje jako bezpředmětná. Vydařené soustředění je u konce.

• Album ze Švédska od Vládi (klidně přidávejte i vlastní fotky! ;) )